+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Zámek Úsobí

  • Zámek Herálec

    Zámek Herálec

    Herálec, 58255

    (ve vzdálenosti 3,9 km od Zámek Úsobí)

    Zámek se nachází v obci Herálec na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Trojkřídlý patrový zámek má 2 nárožní válcové věže s cimbuřím a vikýři. Část jižního průčelí je členěna pseudorománskými arkádami, v nádvoří je koutový arkýř. Stěny jsou z velké části ze spárovaného lomového zdiva. Zámek obklopuje anglický park, který pochází z 18. století.

    K původní věžovité tvrzi byla v roce 1559 přistavěna veliká obytná budova, která byla v letech 1658 – 1661 upravena na barokní zámek. V letech 1838 a 1862 byl zámecký objekt novogoticky upraven.

  • Zřícenina Orlík

    Zřícenina Orlík

    Humpolec, 39601

    (ve vzdálenosti 9,2 km od Zámek Úsobí)

    Romantická zřícenina hradu Orlík leží přibližně 2 km východně od Humpolce v blízkosti obce Rozkoš. Původní hrad byl vybudován v druhé polovině 14. století. Postupně byl rozšiřován a v polovině 16. století byl přejmenován na Orlík. avšak v 17. století po třicetileté válce je již uváděn jako pustý. Z původního sídla se dochovala hranolová věž, brána a část paláce se zbytky hradeb. Zřícenina byla letech 1913-24 částečně ošetřena a zakonzervována. Další zabezpečovací práce jsou prováděny v letech 1939-41 Klubem českých turistů. V roce 1988 na hradě začíná pracovat malá skupina místních nadšenců. Od roku 1992 do r.1996 probíhají nové stavební opravy, financované Okresním úřadem v Pelhřimově a městem Humpolec. V roce 199 byl objekt zpřístupněn veřejnosti, postupné rekonstrukce nadále pokračují. Hrad spravuje obecně prospěšná společnost Castrum o.p.s. Přístup ke zřícenině je po modré značce z Humpolce (2 km) nebo po žluté z osady Rozkoš. Zřícenina je na trase naučné stezky Březina. Možnost parkování cca 500m pod hradem u lesa (Rozkoš).

  • Kostel sv. Mikuláše v Humpolci

    Kostel sv. Mikuláše v Humpolci

    Humpolec, 39601

    (ve vzdálenosti 10,7 km od Zámek Úsobí)

    Kostel sv. Mikuláše mezi Dolním a Horním náměstím v Humpolci je v kronikách zmiňován již roku 1233  a to jako farní. Tehdy se jednalo o raně gotickou svatyni, ovšem v průběhu staletí se její podoba ještě několikrát změnila a kostel byl také povýšen na děkanský. Hlavními zasáhy byla goticky barokní přestavba v letech 1720-1722 provedená J. B. Santinim a pseudogotická na sklonku 19. století ( z té také pochází nynější hlavní oltář). Ve třicátých letech pak byla provedena ještě nákladná rekonstukce. Dnešní stavba je tak směsicí několika slohů.

    Kostel má křížový půdorys, přičemž hlavní loď je uprostřed protnuta téměř stejně dlouhou lodí příčnou, ke které ještě přiléhají boční kapličky. Novou chloubou kostela jsou varhany, které daroval humpolecký rodák Stanislav Kotyza.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě

    Havlíčkův Brod, 58001

    (ve vzdálenosti 11,6 km od Zámek Úsobí)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie najdete v severovýchodní části Havlíčkova náměstí. Jde o původně raně gotickou stavbu z konce 13. století, později přestavěnou a zničenou husity roku 1422. Obnova byla provedena v pozdně gotickém slohu a následovala renesanční přestavba a změna dispozice z dvoulodí na jednolodní prostor. Mezi lety 1706-1709 byla nad presbytářem vztyčena kupole, později snesená a obnovená o cca 200 let později. Z původní stavby z doby před rokem 1300 se dochovala přízemní část hranolové věže a předsíň na severní straně. Ve věži kostela najdete pravděpodobně nejstarší používaný zvon v České republice – Vilém, ulitý snad již v roce 1305 (1335).

    Interiér kostela zdobí nádherný raně barokní hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie a vrcholně barokní boční oltáře. I další zařízení pochází převážně z doby baroka a rokoka.

  • Hanusovský dům

    Hanusovský dům

    Havlíčkovo náměstí 56, Havlíčkův Brod, 58001

    (ve vzdálenosti 11,9 km od Zámek Úsobí)

    Hanusovský dům je významná architektonická památka Havlíčkova Brodu. Na počátku 20. století zde sídlilo městské muzeum. Dům byl postaven pravděpodobně v polovině 16. století, obsahuje původní zachovalé renesanční klenby. V současné době v objektu probíhá rekonstrukce. V domě je umístěna stálá expozice města Havlíčkův Brod, konají se zde výstavy ze sbírkových fondů muzea a výstavy výtvarných umělců regionu.
  • Hrad Lipnice nad Sázavou

    Hrad Lipnice nad Sázavou

    Lipnice nad Sázavou, 58232

    (ve vzdálenosti 12,6 km od Zámek Úsobí)

    Státní hrad Lipnice se nachází na Vysočině asi 16 km od Havlíčkova Brodu. Byl založen na počátku 14. století Raimundem z Lichtemburka, který na možnosti té doby vystavěl rozsáhlý hrad, který měl sloužit jak sídelním, tak obranným účelům. Lipnice byla často prodávána a mnohokrát změnila majitele. Mezi významné vlastníky patřili i Jan Lucemburský, páni z Lipé, Karel IV., Čeněk z Vartenberka či Trčkové z Lípy. Právě Trčkové hrad přestavěli do pozdně gotické podoby s náznaky renesance. Během třicetileté války byl hrad obléhán, a i když nebyl dobyt, byl z velké části poničen. I když hrad po válce nebyl zcela opuštěn stále více chátral a po požáru z roku 1869 se stal zříceninou. V roce 1925 hrad od posledních majitelů Trautmansdorfů získal za symbolickou 1,- Kč Klub českých turistů, který začal pomalu pracovat na záchraně hradu. V polovině 20. století byl hrad zestátněn a za velké finanční podpory začala rozsáhlá rekonstrukce, která trvá až dodnes.

    Návštěvníci při prohlídce hradu mohou zhlédnout zbrojnici, výstavu kachlů z 15. a 16. století, krásnou hradní kapli či rozsáhlé sklepní prostory s bývalou hodovní síní a 30 m hlubokou studnou s rumpálem. Při výstupu na velkou věž se návštěvníci mohou kochat krásným rozhled po okolí.

  • Zámek Okrouhlice

    Zámek Okrouhlice

    Okrouhlice, 58231

    (ve vzdálenosti 12,6 km od Zámek Úsobí)

    Zámek Okrouhlice
  • Kostel sv. Jana Křtitele na Jánském vršku

    Kostel sv. Jana Křtitele na Jánském vršku

    Horní Dubenky, 58852

    (ve vzdálenosti 13,6 km od Zámek Úsobí)

    Kostelík na Jánském vršku stojí v místech původní slovanské osady z 12. století. Patrně se jedná o nejstarší sakrální stavbu na Jihlavsku. Kostel má románské základy, gotický presbytář a renesanční loď s barokními úpravami. Na jihozápadní straně je ke kostelu přistavěna kazatelna s dřevěnou stříškou.

  • Zámek (klášter) Pohled

    Zámek (klášter) Pohled

    Pohled, 58221

    (ve vzdálenosti 14,4 km od Zámek Úsobí)

    Pohled je už po dlouhá léta známým a vyhledávaným poutním místem, kde se už od roku 1730 konaly vždy na svátek svaté Anny procesí a další církevní obřady. Ovšem poutě jsou spjaty spíše s kostelem sv. Anny nad obcí. Přímo ve vesnici najdete klášterní kostel sv. Ondřeje, který byl postaven v letech 1265-1277 v gotickém slohu. V tom období zde totiž vznikl klášter cisterciaček, definitivně dokončený až roku 1734 (roku 1714 vniklo podle vzoru J. Santiniho probošství a obydlí abatyše). Po zrušení kláštera sloužil komplex jako továrna a roku 1807 byla hlavní budova upravena na zámek (ten byl později využíván také jako škola). Nejlépe dochovanou součástí bývalého kláštera tak zůstává kostel sv. Ondřeje, jehož dnešní podoba má původ v 15. století (další úpravy proběhly ve století 18.). Na vzhledu interiéru se podepsali takoví mistři jako J. Santini, Ř. Thény nebo P. Brandl.

  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Jihlavě

    Kostel Povýšení sv. Kříže v Jihlavě

    Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 14,7 km od Zámek Úsobí)

    Dominikánský kostel se nachází v samotném historickém centru Jihlavy. Francouzsko gotický kostel byl postaven v polovině 13. století. V 16. století postihl kostel požár. Následně na to byl kostel opraven v renesančním slohu. Od roku 1871 až do roku 1947 byl kostel používán jako kasárna a skladiště. Dnes kostel slouží husitské církvi.
  • Kostel sv. Ignáce z Loyoly

    Kostel sv. Ignáce z Loyoly

    Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 14,8 km od Zámek Úsobí)

    Barokní kostel jezuitského řádu byl postaven podle tehdejších italských staveb a řadí se mezi nejvýznamnější architektonické památky města Jihlavy. Byl postaven v letech 1683-89 italským stavitelem Jacopem Braschou. Kostel se může pyšnit dvěma gotickými plastikami; pieta z konce 14. století a tzv. Přemyslovský kříž. Ke kostelu byla později přistavěna jezuitská kolej, pod kterou se rozkládají katakomby.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě

    Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 14,8 km od Zámek Úsobí)

    V historickém centru Jihlavy se nachází jedna z nejstarších památek v tomto městě - Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Byl postaven po roce 1250. Z původní stavby se dochovaly obvodové zdi, klenby lodi a tři arkády. Ve 14. století byla přistavěna věž. Nezvyklá orientace kostela k jihu je z důvodu směrování kostela k městu Assisi, k rodišti sv. Františka.

  • Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě

    Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě

    Masarykovo náměstí 19, Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 15,0 km od Zámek Úsobí)

    Dominantní trojlodní kostel stojí v Jihlavě od 13. století. Stavba severní věže (63 m), která sloužila městu jako strážní, byla dokončena počátkem 14. století. Její ochoz ve výšce 40 m (556 m n.m.) je dnes přístupný veřejnosti a nabízí pohled do širokého okolí. Jižní věž je zvonová a ve svém nitru ukrývá druhý největší zvon Moravy, sedmitunovou "Zuzanu". Velmi cenný je interiér kostela s mnoha ozdobnými prvky, které představují různé styly - od gotiky až po baroko.

    Otevírací doba věže: květen, září So - Ne 10:00 - 13:00 a 14:00 - 18:00 červen - srpen Út - Ne 10:00 - 13:00 a 14:00 - 18:00 Mimo uvedenou dobu pro skupiny po předchozí objednávce na TIC, tel. 567 308 034. Vstupné 10,- Kč, děti 5,- Kč
  • Hrad Polná

    Hrad Polná

    Polná, 58813

    (ve vzdálenosti 15,6 km od Zámek Úsobí)

    Hrad ze 13. století se po velkých opravách stává opět centrem kulturního dění v Polné. Je zde muzeum, zámecká restaurace a základní umělecká škola. Na nádvoří je kašna z roku 1693.
  • Synagoga v Polné

    Synagoga v Polné

    Polná, 58813

    (ve vzdálenosti 16,1 km od Zámek Úsobí)

    Synagoga z roku 1862 stojí spolu s rabínským domem v židovském ghettu, které se skládá z původního města ve tvaru trojúhelníku a novějšího rabínského plácku. Celkově zde stojí 32 patrových bohužel již značně přestavěných a rekonstruovaných domů. V synagoze je umístěno Regionální židovské muzeum se stálými expozicemi Případ Leopolda Hilsnera a Historie Židů na Polensku. Konají se zde také příležitostné výstavy a koncerty.

  • Kostel sv. Markéty v Loukově

    Kostel sv. Markéty v Loukově

    Dolní Město, 58233

    (ve vzdálenosti 16,8 km od Zámek Úsobí)

    Vesnice Loukov leží na cestě mezi Ledčí nad Sázavou a Lipnicí nad Sázavou pod vrchem Melechov. Někdejší ves zanikla, v současné době je zde pouze několik osamělých stavení s dominantou tvořenou kostelem svaté Markéty. Kostel je pozoruhodnou ukázkou venkovského gotického chrámu. Stavba pochází z počátku 14.století, v 15. století byla přistavěna čtvercová věž s barokní kopulí. V roce 1941 byly objeveny v kostele nástěné malby s náboženskými motivy z konce 14.století.

  • Hrad Ronovec

    Hrad Ronovec

    Dolní Krupá, 58271

    (ve vzdálenosti 17,4 km od Zámek Úsobí)

    Zřícenina hradu Ronovec stojí na ostrohu nad levým břehem Břevnického potoka jihovýchodně od Dolní Krupé na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Z hradu se do dnešních dnů dochovala část paláce, zbytky hradby a čtverhranné věže, dále příkopy a valy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad, který byl nazýván Sommerburg (Letní hrad), založil kolem poloviny 13. století Smil z Lichtemburka. Vystřídalo se zde několik většinou zástavních držitelů. V období husitských válek již hrad nebyl obydlen a v 1. polovině 16. století zpustl. Část hradního paláce byla v letech 1957 – 1960 odkryta a v roce 1980 konzervována.

  • Zámek Světlá nad Sázavou

    Zámek Světlá nad Sázavou

    Světlá nad Sázavou, 58291

    (ve vzdálenosti 18,2 km od Zámek Úsobí)

    Zámek je významnou dominantou městečka Světlá nad Sázavou na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlý jednopatrový objekt. Především v tzv. rytířském sále je bohatá štukovou výzdoba. Na zámek navazuje rozlehlý anglický park s rybníky.

    Původní renesanční tvrz nechal kolem roku 1567 postavit Burian Trčka z Lípy. V letech 1668 – 1672 bylo k tvrzi přistavěno východní zámecké křídlo. Tato barokní část byla dokončena v roce 1737 za hraběte Františka Antonína Černína. V roce 1748 koupil panství Filip Krakovský z Kolovrat. V letech 1809 – 1814 byla na zámku vojenská nemocnice. Před rokem 1821 přibylo západní empírové křídlo. V letech 1868 – 1873 byl zámek přestavěn v novorenesančním slohu. V současné době je zámek účelově využíván.

  • Radnice Přibyslav

    Radnice Přibyslav

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 18,3 km od Zámek Úsobí)

    Přibyslavská radnice na Bechyňově náměstí byla slavnostně otevřena 8. září 2001. Budova radnice stojí na místě bývalé měšťanské školy z roku 1834, která později sloužila radnice až do roku 2000, kdy byl objekt demolován. Základní kámen budovy nové radnice byl položen 7. srpna 2000. Projekt vytvořil ing. arch. Pavel Maleř z Pardubic. Kancelář starosty je minigalerií s obrazy Romana Podrázského, které zachycují historii Přibyslavi. Radniční sklepy jsou původní pivovarské, které nyní slouží jako výstavní prostory v září při tradičním Mlékárenském dni v Přibyslavi a v říjnu při Výstavě ovoce zeleniny a brambor přibyslavska.
  • Přibyslavský zámek

    Přibyslavský zámek

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 18,4 km od Zámek Úsobí)

    Byl vybudován Zachariášem z Hradce v roce 1560 na místě bývalého hospodářského dvora, jenž patřil k přibyslavskému hradu a byl vypálen při dobývání města v roce 1424. Zadní, starší část zámku je postavena ve stylu italské renesance. V objektu se nyní nachází Hasičské muzeum a Centrum hasičského hnutí Přibyslav. Nalezenet zde expozice zaměřené na historii požární ochrany, výstavu požární techniky a regionální výstavu Přibyslavsko.

  • Starý špitál Přibyslav

    Starý špitál Přibyslav

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 18,5 km od Zámek Úsobí)

    Na Vyšehradě jižně od náměstí se nachází budova starého špitálu, která byla postavena jako útulek pro chudé ženy v roce 1692 pro města Přibyslav a Polnou. V Polné byl naopak podobný útulek zřízen pro muže. V průčelí budovy je znak rodu Dietrichsteinů, za jejichž panování byl špitál založen. Dnes je objekt kulturní památkou v městské památkové zóně. Po rekonstrukci v roce 1998 byl objekt využíván jako městské muzeum a informační centrum. Po připravované rekonstrukci v roce 2006 bude objekt využíván jako prostor pro výstavy a koncerty.
  • Mariánský sloup

    Mariánský sloup

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 18,6 km od Zámek Úsobí)

    Poblíž staré školy stojí devět metrů vysoký Mariánský sloup, který z podnětu Pátera Jana Cimburka vyhotovil v roce 1998 akademický sochař a přibyslavský rodák Roman Podrázský. K dílům Romana Podrázského patří Pieta poblíž věže, Kámen přátelství na náměstí a mnoho dalších soch. Jeho nejvýznamnějším dílem je soubor soch křížové cesty v zahradě pana Hrušky v Plzni Doudlevcích. Nachází se na náměstí v Hostinném, což je jedno z nejstarších měst na úpatí Krkonoš, které má kromě tohoto sloupu ještě mnoho dalších památek a pochází z roku 1678. Postaven byl na ochranu lidí tohoto městečka před nákazou morem, proto je dnes znám i pod svým druhým názvem (morový sloup). Postaven byl z místního pískovce a je složen z šestibokého soklu, 2,4m vysokého, ke kterému můžete vystoupat po třech schodech. V přední stěně soklu můžete spatřit spící sv. Rozálii, ochránkyni nemocných morem. Dále jsou na soklu v každém rohu šestiúhelníku umístěny sochy světců v mírně nadživotní velikosti. Na základě sloupu můžete spatřit nádhernou podobiznu Panny Marie, která svým roztaženým pláštěm chrání děti a její druhé spodobnění naleznete na samém vrcholu sloupu, který je vysoký 8 metrů. Jak jste nyní sami zjistili, na tomto sloupu je toho tolik co k prohlédnutí, že bude určitě stát za to, někdy se do Hostinného vypravit a shlédnout nejen tento sloup, ale i další krásy zdejšího kraje. Dostupné autem po celý rok
  • Stará škola Přibyslav

    Stará škola Přibyslav

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 18,6 km od Zámek Úsobí)

    Školství v Přibyslavi je doloženo nadační listinou Zdeňka z Ronova z roku 1366, která pojednává o podpoře žáků za zpěv při církevních obřadech. V roce 1407 byl v přibyslavské městské škole ustanoven rektor jímž byl univerzitní bakalář Držko. Nynější budova staré školy odpovídá podobě z roku 1797 a nachází se na místě původní školy dřevěné.
  • Přibyslavská věž

    Přibyslavská věž

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 18,7 km od Zámek Úsobí)

    Dominanta města a významná kulturní památka Přibyslavská věž byla vystavěna v roce 1497 . Původní kamenná hranolovitá část byla doplněna bání koncem 17. stol. Věž plnila obrannou funkci, o čemž svědčí vchod do věže ve výšce 7 m a dřevěné schodiště vně věže. Schodiště se pak strhlo nebo zapálilo a věž byla nedobytná. Přibyslavská věž umožňovala výhled do kraje i na město, takže bylo možné včas upozornit na nebezpečí v podobě požáru nebo blížícího se vojska. Zvony zavěšené ve zvonici věže upozorňovaly jak na významné události, tak na blížící se nebezpečí. Od roku 1994 jsou zde nové zvony Maria a Jan o váze 395 a 293 kg, zní tóny B1 a Cis2.
  • přibyslav

    přibyslav

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 18,8 km od Zámek Úsobí)

    Hasičské a regionální muzeum
  • Žižkova mohyla

    Žižkova mohyla

    Žižkovo Pole, 81202

    (ve vzdálenosti 19,4 km od Zámek Úsobí)

    Mohyla připomíná českého válečníka a husitského vojevůdce Jana Žižku z Trocnova. Jednu z nejslavnějších postav české historie. Nachází se nedaleko města Přibyslav na Vysočině. Byla postavena v roce 1874 stavitelem ing. Josefem Šupichem podle návrhu architekta Wiehla. O velikosti svědčí rozměry její čtvercové základny 5x5 a sahá do výšky necelých 15 metrů.
  • Středověký most v Ronově nad Sázavou

    Středověký most v Ronově nad Sázavou

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 20,3 km od Zámek Úsobí)

    Tříobloukový kamenný most přes řeku Sázavu, bezmála 40m dlouhý, s trojbokými ledolamy je významnou kulturní památkou. Most pochází z 15.-16. století a patří zřejmě mezi 10 nejstarších dochovaných mostů v Čechách. 1 km východně od Ronova se nachází zřícenina stejnojmenného hradu, který postavil v 2. polovině 13. stol. šlechtický rod Ronovců. V Ronově na toku Losenického potoka byl hamr, který je zmíněn v roce 1468 a později vedle hamru dvě železářské hutě, obilný mlýn a brusírna železných výrobků. Později od roku 1706 zde byla papírna a po jejím vyhoření v roce 1861 továrna na škrob.
  • Želivský klášter

    Želivský klášter

    Želiv, 39444

    (ve vzdálenosti 20,4 km od Zámek Úsobí)

    Klášter byl založen spolu s klášterním kostelem Narození Panny Marie v první polovině 12. století na vysokém ostrohu obtékaném ze dvou stran říčkami Želivkou a Trnavou. Původně zde sídlil mužský řád benediktinů, který byl však záhy vypuzen a nahrazen premonstráty. Z jejich řad vyšel i známý husitský kazatel Jan Želivský. V letech 1420 a 1424 husité klášter dobyli a zničili, ještě do poloviny 15. století se jej však podařilo alespoň částečně obnovit. V roce 1559 si vystavěli v areálu kláštera Trčkové, tehdejší majitelé panství, goticko-renesanční sídlo zvané Trčkův hrad. Do správy premonstrátů se klášter vrátil až koncem 16. století. V století 17. proběhly barokní úpravy kláštera. Po požáru v roce 1712 byly budovy včetně kostela obnovovány ve stylu barokní gotiky. Začátkem 20. století se klášter dočkal ještě novorenesančních úprav.

  • Hrad Ronov nad Sázavou

    Hrad Ronov nad Sázavou

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 21,1 km od Zámek Úsobí)

    Založen pány z Lichtenburka (jméno po jejich erbovním znamení ostrve, německy ron) snad již ve 13. století. Roku 1424 dobyt a vypleněn husity, poté Ronovci prodán k Polné. V roce 1515 byl ještě v dobrém stavu, od roku 1538 však připomínán jako pustý. Vstup do protáhlého hradu, kdysi obklopeného rybníky, zřejmě nebyl jako obvykle po šíji, ale po hrázi na špici. Tady se kolem věže nejprve vstoupilo do dolního hradu s jedinou hospodářskou budovou a odtud kolem velké čtvercové věže do horního hradu s podélným palácem. Od šíje hrad oddělen obrovským příkopem, za nímž jsou ještě stopy předsunutého opevnění s valem a příkopem. Zachovány zbytky zdí a zejména vysoká torza věží. Celá lokalita je zarostlá vzrostlými stromy. V současné době je zřícenina uprostřed obory. Vstup ke hradu je po žebříku přes plot, aby se zamezilo úniku zvěře z obory. Přístup ke zřícenině je možný celoročně a vstupné se neplatí. Dva kilometry na Ronovem se nachází obec Hřiště, kde páni z Ronova pořádali rytířské hry (odtud název obce). Obec je zajímavá svým uspořádáním, kdy se pozemky od jednotlivých domů rozbíhají paprskovitě od středu obce ven...

  • Kostel sv. Víta v Pelhřimově

    Kostel sv. Víta v Pelhřimově

    Svatovítské náměstí, Pelhřimov, 39301

    (ve vzdálenosti 22,1 km od Zámek Úsobí)

    Kostel sv. Víta je jednou z nejstarších budov v Pelhřimově. Gotické jádro této stavby pochází již z poloviny 13. století. Uvnitř kostela jsou na klenbě a stěnách vymalovány výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta, jakož i alegorie Víry, Naděje a Lásky. Hlavní oltář je raně barokní z roku 1687. Náhrobní kameny jsou renesančního původu. V současné době se zde konají koncerty vážné hudby a kostel též slouží jako výstavní síň.

  • Zámek Říčanských

    Zámek Říčanských

    Masarykovo náměstí čp. 10, Pelhřimov, 39301

    (ve vzdálenosti 22,3 km od Zámek Úsobí)

    Jeho počátky jsou obestřeny mnoha nejasnostmi. Byl snad původně věžovitou gotickou stavbou asi z 15. století. Zbytky se nám dochovaly v tzv. Gotické síni v přízemí zámku a dokládají, že tento objekt byl zakomponován do městského opevnění. Od roku 1908 jsou v zámku expozice Muzea Vysočiny.
  • Zámek Červená Řečice

    Zámek Červená Řečice

    Červená Řečice, 39446

    (ve vzdálenosti 23,4 km od Zámek Úsobí)

    Zámek Červená Řečice leží ve stejnojmenné obci cca 12 km severně od Pelhřimova, přímo u hlavní silnice. Doba vzniku tvrze na místě dnešního zámku není zcela jasná, ale pravděpodobně zde stála již počátkem 13. století. Později byla opevněna a přestavěna na gotický hrad a kolem roku 1460 změnil Štěpán Leskovec z Leskovce staré sídlo na renesanční zámek. Od roku 1623 až do 2. světové války byl zámek majetkem pražského arcibiskupství, ale v jeho držení téměř nepřetržitě chátral. Přes některé pokusy o opravu v 70. letech trvá rozklad dodnes. Největší zajímavostí je velmi zachovalé opevnění se dvěma baštami na západě, valy, příkopy a rybníky, které chránily původní hrad před nájezdy cizích vojsk. Zámek má šestiboký půdorys, dvě nádvoří, fasády jsou bohatě zdobeny sgrafity a mezi renesanční budovy je vklíněna cca 12 metrů vysoká hláska z konce 13. století. Zámek je ve velmi špatném stavu a přístupný pouze několikrát do roka.
  • Kostel sv. Petra a Pavla v Batelově

    Kostel sv. Petra a Pavla v Batelově

    Batelov, 58851

    (ve vzdálenosti 24,0 km od Zámek Úsobí)

    Náměstí v Batelově na Jihlavsku dominuje barokní kostel svatého Petra a Pavla z období 1755-1766. V 1. polovině 19. století byl doplněn o dvojici nízkých věží v průčelí a je zdoben šesti vzácnými sochami z 80. let 19. století. Dnešní stavba byla založena pravděpodobně na místě původního kostelíku s dřevěnou věží.

  • Zámek Rudolec

    Zámek Rudolec

    Rudolec, 81092

    (ve vzdálenosti 24,1 km od Zámek Úsobí)

    Zámek Rudolec stojí uprostřed stejnojmenné vsi, dříve nazývané Německý Rudolec, nacházející se v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlá patrová budova, uzavírající pravidelné nádvoří, na severní a západní straně s arkádami. Část severního křídla tvoří budova bývalé tvrze. Zámek není veřejnosti přístupný.

    V 15. století vybudovali Šabartové z Rudolce tvrz, kterou nechal Jan Chroustenský z Malovar ve 2. polovině 16. století přestavět na renesanční zámek. V rámci pobělohorských konfiskací získali zámek v roce 1623 Collaltové, kteří zůstali jeho majiteli až do roku 1945. Collaltové objekt proměnili na obydlí hospodářských úředníků a zčásti i na hospodářskou budovu. Přesto jej průběžně udržovali. V letech 1734 – 1735 byl zámek barokně upraven, interiéry v 1. patře dostaly štukovou výzdobu, přibyla kaple sv. Anny a před vstupním průčelím hranolová věž. Po roce 1945 sloužily zámecké budovy jako sklad, později jako rekreační podnikové středisko. Nyní je zámek soukromým majetkem a při úpravách na ozdravné zařízení byl památkově obnoven a modernizován.

  • Rodný dům Karla Havlíčka Borovského

    Rodný dům Karla Havlíčka Borovského

    Havlíčkova Borová, 58223

    (ve vzdálenosti 24,2 km od Zámek Úsobí)

    Dům, v němž se Karel Havlíček Borovský narodil, postavil v roce 1818 jeho otec. V domě býval kupecký krámek. V roce 1931 byl v tomto domku vybudován památník se stálou expozicí věnovanou životu a dílu novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. V městečku Havlíčkova Borová se konají Havlíčkovy slavnosti a při prvním výročí těchto slavností byl na štít domku umístěn reliéf. Na náměstí v Borové je pomník Karla Havlíčka Borovského zhotovený v roce 1901. V roce 1978 byl rodný domek K.H. Borovského vyhlášen Národní kulturní památkou.
  • Doubkov

    Doubkov

    Brtnice, 58832

    (ve vzdálenosti 24,4 km od Zámek Úsobí)

    Doubkov je zaniklá vesnice v chráněném údolí říčky Brtničky mezi Přímělkovem a Brtnicí. V současnosti stojí budovy zaniklého mlýna, je zřetelný náhon a další detaily technologie. Na protějším svahu jsou zbytky dalších zaniklých stavení. V okolí krásné lesy a nad řekou skalní stěny.

  • Zámek Třešť

    Zámek Třešť

    Třešť, 58901

    (ve vzdálenosti 24,9 km od Zámek Úsobí)

    Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Třešť na Jihlavsku v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s arkádovým nádvořím, na nárožích jsou hranolové věže, nad vstupním průčelím je další věž. Na zámku je kongresový, hudební a společenský sál, restaurace a hotelové zařízení.

    Tvrz, kterou vybudovali na přelomu 15. a 16. století Vencelíkové z Vrchovišť, byla v 80. letech 16. století přestavěna na renesanční zámek. Za Herbersteinů byl zámek ve 2. polovině 17. století přebudován na reprezentační barokní sídlo s místnostmi zdobenými štukaturou a malbami. V roce 1860 pak Sternbachové zámek částečně pseudorenesančně upravili a nechali rozšířit zámecký park. Dnes patří nově zrekonstruovaný zámek i s parkem Akademii věd ČR a je zde zřízeno také ubytovací zařízení.

  • Ledečský hrad

    Ledečský hrad

    Ledeč nad Sázavou, 58401

    (ve vzdálenosti 25,6 km od Zámek Úsobí)

    U soutoku Sázavy s Olešným potokem se nad řekou tyčí původně gotický hrad, který byl vybudován již v 1. polovině 13. století. Během let se na hradě vystřídalo mnoho vlastníků. Mezi ně patřila i Marie Terezie, která hrad věnovala Ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech, který založila. V roce 1919 pak hrad přešel do státní správy. V prostorách hradu dnes sídlí Městské muzeum. V historických vitrínách jsou zde vystavovány rozsáhlé sbírky věnované archeologii, řemeslům, etnografii, numismatice či zbraním. Pro veřejnost je otevřena 32 metrů vysoká věž, ze které je po zdolání 111 schodů krásný výhled po okolí.
  • Tvrz Kamenice

    Tvrz Kamenice

    Kamenice, 58823

    (ve vzdálenosti 26,0 km od Zámek Úsobí)

    Pěkná tvrz se nachází uprostřed obce Kamenice na Jihlavsku v kraji Vysočina. Tvrz je zčásti patrová a zčásti přízemní stavba s renesančními sgrafity a erby na omítce a kamennými ostěními oken a dveří; část vlevo od hlavního vchodu je zbytek původního gotického věžovitého objektu s klenutou síní.

    V polovině 14. století vznikla gotická obytná věž, ke které bylo v 1. polovině 16. století přistavěno renesanční křídlo. Ve 2. polovině 16. století byl celý areál tvrze upraven na byt úředníka a hospodářskou budovu. V 70. letech minulého století byla tvrz rekonstruována pro kulturní potřeby obce.

  • Hrad Rokštejn

    Hrad Rokštejn

    Luka nad Jihlavou, 58822

    (ve vzdálenosti 26,0 km od Zámek Úsobí)

    Nachází se asi 8 km od Brtnice. Dnes je z hradu z 15. století možné spatřit hradební věž a zbytky zdí budov.

  • Zámek Chotěboř

    Zámek Chotěboř

    Riegrova 1 - Zámek, Chotěboř, 58301

    (ve vzdálenosti 26,3 km od Zámek Úsobí)

    Zámek byl postaven v letech 1701-1702 na místě původní tvrze ze 14. století, upraven byl v letech 1865 - 1870 a dále po požáru roku 1927. Čtyřkřídlý, patrový zámek, s mansardovou střechou a ploše členěnou fasádou. vybudoval hrabě Vilém Leopold Kinský. Sídlo italského typu obklopuje ústřední dvůr. V původním stavu se zachovala kaple Nejsvětější Trojice s bohatou štukovou výzdobou z poloviny 18. století Po vystřídání dalších majitelů zámku získal panství v roce 1836 pán Josef Dobrzenský z Dobrzenic sňatkem s Marií Wanczurovou z Řehnic, dědičkou vymírajícího starého českého rodu. Nádvoří zámku se uzamyká. Prohlídky začínají každou celou hodinu. Začátek poslední prohlídky je 1h před koncem provozní doby (dopoledne i odpoledne). Otevřeno denně mimo pondělí , vždy od 9 - 12 hodin a od 13 - 17 hodin. Fax: 569/ 62 62 76 Prohlídka trvá 60 minut, maximální počet osob ve skupině je 30 osob, vstupné činí 40 a 20 Kč
  • Brtnický zámek

    Brtnický zámek

    Brtnice, 58832

    (ve vzdálenosti 26,4 km od Zámek Úsobí)

    Brtnický zámek získal dnešní podobu až po mnohých úpravách. Původně zde stál gotický hrad z 15. století, ten byl koncem 16. století přestavěn na renesanční sídlo, které bylo dále upravováno až do 18. století, kdy získal podobu, kterou si drží dodnes. Na zámku se nachází sál s bohatou štukovou výzdobou a plátna zachycující návštěvy habsburských císařů v Brtnici.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie Habry

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie Habry

    Habry, 58281

    (ve vzdálenosti 26,6 km od Zámek Úsobí)

    Barokní (původně románský) kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven již v 1384. Na fotografii je hlavní oltář kostela, na kterém je zobrazen syn majitele panství Václav Ferdinand z Millesima, pozdější pán ve Vilémově, jak klečí před svatou rodinnou. Za ním je zobrazen jeho anděl strážný. Bohoslužby v neděli od 9:00 hodin. Ve všední dny nepravidelně.
  • Hrad Janštejn

    Hrad Janštejn

    Horní Dubenky, 58852

    (ve vzdálenosti 29,2 km od Zámek Úsobí)

    Zřícenina hradu Janštejn leží uprostřed lesů na návrší severovýchodně od Horních Dubenek poblíž historické hranice mezi Čechami a Moravou. Janštejn se nachází na Jihlavsku v kraji Vysočina. Z hradu zůstaly zachovány části valů a příkopů, na předhradí skromné zbytky hradební zdi, v hradním jádru spodní část válcové věže, zbytek hradby a prohlubně na místě paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad bergfritového typu založili v 1. polovině 14. století páni z Březnice. V roce 1358 hrad získal markrabě Jan Jindřich. Hrad zanikl zřejmě za husitských válek, možná v roce 1423.

  • Zámek Proseč - Obořiště

    Zámek Proseč - Obořiště

    Nová Cerekev, 39415

    (ve vzdálenosti 29,6 km od Zámek Úsobí)

    Barokní zámek stojí uprostřed vsi Proseč-Obořiště na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. Zámek je trojkřídlá patrová, směrem do parku dvoupatrová, stavba nepravidelného půdorysu s mansardovou střechou. Na fasádě západního zámeckého křídla se zachovaly zbytky renesanční sgrafitové rustiky a opěrné pilíře bývalé tvrze. Na jižní straně navazuje na zámek čtvercová barokní kaple. Zámek obklopuje anglický park vyzdobený plastikami.

    Původní tvrz se poprvé připomíná v roce 1398, kdy byla sídlem loupežného rytíře Mikuláše z Proseče. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna. V polovině 18. století pak byla tvrz rozšířena a upravena na barokní zámek. V současné době slouží dobře udržovaný zámek jako domov důchodců. 

  • Zámek Březina

    Zámek Březina

    Hořepník, 39421

    (ve vzdálenosti 29,9 km od Zámek Úsobí)

    Zámek se nachází v obci Březina na Rokycansku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná stavba se středním mohutným rizalitem. Zámek je obklopen přístupným anglickým parkem, přecházejícím v oboru. Jáchym ze Šternberka začal v roce 1790 stavět zámek, který byl dokončen v empírovém stylu v roce 1808. Ve 30. letech minulého století sem na prázdniny jezdil komik Vlasta Burian. Ve 2. polovině minulého století bylo na zámku zřízeno lesnické učiliště.
  • Hrad Roštejn

    Hrad Roštejn

    Doupě 1, Doupě, 80725

    (ve vzdálenosti 29,9 km od Zámek Úsobí)

    Hrad se nachází v lesích asi 30 km jihozápadně od Jihlavy. Jeho dominantou je vysoká sedmiboká věž. Byl vystavěn v gotickém slohu na počátku 14. století. Později mu bylo přistavěno předhradí, které zničili husité. V 16. století byl upraven na lovecké sídlo. Nyní je neobydlený.
  • Zámek Maleč

    Zámek Maleč

    Maleč, 58276

    (ve vzdálenosti 31,0 km od Zámek Úsobí)

    Barokní zámek stojí v obci Maleč nedaleko Chotěboře na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Zámek je obdélná dvoupatrová stavba. Zámek obklopuje anglický park s rybníčkem a staršími dřevinami. Na zámku v Malči napsal František Palacký podstatnou část svého díla Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě.

    Na místě původní středověké tvrze nechal Augustin Norbert Voračický vybudovat po roce 1687 barokní zámek. V 1. polovině 19. století byl zámek rozšířen o dvě postranní křídla, empírové úpravy se projevily i v zámeckém interiéru. V roce 1862 koupil zámek politik František Ladislav Rieger, jezdil sem i jeho tchán František Palacký.

  • Zámek Růžkovy Lhotice

    Zámek Růžkovy Lhotice

    Čechtice, 25765

    (ve vzdálenosti 32,6 km od Zámek Úsobí)

    Zámek dnes provozuje muzeum hudební tradice. Tvrz postavenou ve 14. století nahradil v 18. století barokní zámeček. Jméno získal po majitelích Janu a Jiřím Růžkových. V 1. polovině 19. století vlastnil zámek otec Bedřicha Smetany. Ten jsem jezdil často hledat inspiraci do svých děl. Bedřicha Smetanu zde připomíná jeho busta nad v chodem do zámku. Kvůli nízké návštěvnosti zámku se vám může stát, že kastelán nebude přítomen. Musíte pro něj dojít do místa jen několik metrů vzdáleného, do stavení s číslem popisným 26. Objednat se můžete na níže uvedeném tel. čísle.
  • Kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově

    Kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově

    Obyčtov, 81064

    (ve vzdálenosti 36,0 km od Zámek Úsobí)

    Poutní kostel Navštívení Panny Marie nechal v Obyčtově v 1. polovině 18. století vybudovat žďárský opat Václav Vejmluva, autorem projektu byl pravděpodobně J. B. Santini. Velkou raritou je tzv. želví půdorys, symbol stálosti ve víře. Tvar hlavní lodi opravdu připomíná želví krunýř. Dnešní podoba kostela je ovlivněna řadou novějších úprav. Na hlavním oltáři je uctívána milostná soška Panny Marie Studničné s Ježíškem, barokní replika sochy ze žďárského kláštera.

  • Zámek Pacov

    Zámek Pacov

    Pacov, 39501

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Zámek Úsobí)

    Barokní zámek se nachází ve městě Pacově na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová stavba s bosovanými nárožími. Nejstarší je západní a také severní křídlo, ve kterém jsou zachovány klenuté sklepy. Severně od zámku jsou zbytky opevnění z původního hradu. V roce 1864 se v dnes již neexistujícím východním křídle narodil básník Antonín Sova.

    Původní hrad zde stál zřejmě již ve 12. nebo 13. století. První písemná zmínka o hradu je z roku 1345, kdy byl královským majetkem. V roce 1346 byl hrad dán do zástavy Petru z Rožmberka, pak patřil Tluksům z Čechtic a od roku 1401 byl hrad majetkem Machovců. V 16. století byl hrad přestavěn na zámek. V roce 1884 postihl zámek požár, po kterém bylo zbořeno vážně poškozené východní zámecké křídlo. Od 70. let 19. století až do roku 1945 patřil zámek rodině vídeňského advokáta dr. Adolfa Weisse.

  • Hrad Kámen

    Hrad Kámen

    Kámen, 39413

    (ve vzdálenosti 36,7 km od Zámek Úsobí)

    Ve výšce 570 m nad mořem na skalnatém útesu se tyčí hrad Kámen. První zmínky o něm pocházejí z roku 1316. Poprvé vstoupil do historie tím, že se zde roku 1450 sešli za vlády Jiřího z Poděbrad k mírovému jednání zástupci katolíků a kališníků. Od 16. století se na něm často měnili majitelé až na konci 17. získali hrad Malovcové, kteří ho nechali přestavět do zámecké podoby. V současné době se na hradu nachází řada expozic: * Expozice bydlení a životního stylu v devatenáctém a na počátku dvacátého století na panském sídle * Expozice historických jednostopých vozidel * Historická expozice ve starém paláci * Lapidárium Muzea Vysočiny Pelhřimov na hradu Kámen * Lidová sakrální malba v hradním čeledníku
  • Zámek Telč

    Zámek Telč

    Telč, 58856

    (ve vzdálenosti 37,0 km od Zámek Úsobí)

    Zámek se nachází na jihu Moravy ve městě Telč, které bývá nazýváno perlou Moravy. Pro velké množství kulturně historických památek bylo město v roce 1992, zapsáno do seznamu kulturního dědictví národu světa (UNESCO).

    Součástí malebného městského jádra je i renesanční zámek. Klenot moravské renesanční zámecké architektury. Díky citlivému přístupu majitelů se zde zachovaly původní interiéry. Původní gotický hrad ze 14.stol. byl po roce 1550 přestavěný a doplněný o budovy v renesančním stylu. Jeho jádro tvořily palác a kaple, vybudované kolem dnešního tzv. Malého dvorku. Součástí zámku je hradební opevnění a příkop. Ve druhé polovině 16. století sídlil na telčském hradě Zachariáš z Hradce, který jej dal přestavět a rozšířit do zámecké podoby. Byla přistavěna kaple Všech Svatých a kolem zámku byl vybudován rozlehlý park, který zpestřuje arkádová kolonáda. Vzniklo tak rozsáhlé reprezentativní renesanční sídlo. Z tohoto období pochází vzácná sgrafitová výzdoba některých místností. Největší zajímavostí zámku jsou renesanční sály s dřevěnými kazetovými stropy ze 16. století. V dochovaném interiéru se nachází cenný mobiliář a sbírka palných zbraní ze 17. století.

    V areálu zámku je umístěna galerie s obrazy českého moderního malíře Jana Zrzavého. Zámek je veřejnosti přístupný sezónně.

  • Hrad Oheb

    Hrad Oheb

    Seč, 53805

    (ve vzdálenosti 37,1 km od Zámek Úsobí)

    Romantická zřícenina gotického hradu Oheb stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad Sečskou přehradou. Hradní zřícenina Oheb se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Dochovalo se mohutné torzo věžovité brány, zřícenina věže na jižním výběžku ostrohu a zbytky dělových bašt. Zříceniny hradu Oheb jsou volně přístupné. Nepravidelný půdorys hradu, o němž je zmínka již roku 1405, byl dán nerovnostmi terénu. Ve směru snadného přístupu, tj. z východu, odděloval hrad od okolí široký příkop a val. Dosud se nad ním zachovala část věže s valeně sklenutou bránou, která byla vstupem do hradu. Uvnitř hradeb, byla pravděpodobně jediná, snad věžovitá, obytná budova.

    Hrad založil kolem roku 1400 Ješík z Popovce, který odtud podnikal loupeživé výpady do okolí. Po roce 1421 hrad držel vůdce orebského bratrstva Hynek Krušina z Lichtemburku. Potom se zde vystřídalo několik majitelů. Ještě po roce 1469 byl vybudován pás opevnění, ale již po roce 1499 byl hrad opuštěn a zpustl. Po roce 1628 o něm mizí veškeré zmínky. V třicátých a čtyřicátých letech 19. století se Vincenc Karel Auerspek snažil dobovými úpravami objekt zpřístupnit.

     

  • Vildštejn u Seče

    Vildštejn u Seče

    Seč, 53807

    (ve vzdálenosti 37,3 km od Zámek Úsobí)

    Nad malým tunelem u hráze Sečské vodní nádrže najdete zříceniny hradu Vildštejn. Hrad byl vybudován pravděpodobně v 13. století, rozšířený ve 14. století, ale již kolem roku 1450 je zmiňován jako pustý. Dnes stojí na místě jen zbytky bašty na jihozápadním okraji a několik dalších trosek zdí původního paláce. Poslední část věže hradu byla stržena ve 40. letech 20. století. Pozemky kolem zříceniny jsou součástí provozního objektu vodohospodářů, tudíž lze Vildštejn oficiálně obdivovat pouze z hráze přehrady.

  • Zámek Žirovnice

    Zámek Žirovnice

    Branka 1, Žirovnice 394 68, Žirovnice, 39468

    (ve vzdálenosti 37,4 km od Zámek Úsobí)

    Původně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Mezi jeho první majitele patřili na počátku 14. století páni z Hradce, později páni z Ústí. Od roku 1485 přešla Žirovnice pod panství kutnohorského rodu Vencelíků z Vrchovišť, kteří nechali celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které patří dodnes k jedinečným historickým kulturním památkám. Z erbu Vencelíků byl převzat i nynější městský znak - stříbrný jednorožec v modrém poli.

    V polovině 16. století získali žirovnické panství do svého majetku páni z Hradce. Ti pozvali odborníky, kteří se na jejich pozemcích pokoušeli najít ložiska vápence. Jejich snaha však byla marná, stejně jako všechny pokusy o dolování stříbra. Základní obživou obyvatel bylo zemědělství, rozvíjela se také řemesla, zejména hrnčířství, pivovarnictví, výroba cihel a různé druhy textilní výroby.

    V období třicetileté války byl celý kraj sužován císařskými i švédskými vojsky, město zpustošeno, značné škody utrpěl i zámek.

    Od konce 17. století vlastnili žirovnické panství Šternberkové, kteří se rozhodli zpustlý zámek obnovit. Ubourány byly zbytky poškozeného druhého poschodí, postaveno nové západní křídlo, zámek ztratil charakter pevnosti. Šternberkové také nechali barokně přestavět původní gotický kostel a přispívali i na opravy venkovských kostelů a kaplí, o čemž svědčí jejich znak - osmicípá hvězda - na těchto stavbách.

    V roce 1910 odkoupilo celé panství od Šternberků město. Zámek však v roce 1964 vyhořel. Celková rekonstrukce objektu byla ukončena v roce 1992. Zámecké nádvoří i vnitřní prostory zámku jsou využívány při řadě kulturních akcí.

    Zámek je veřejnosti přístupný. Otevírací doba květen-září, denně kromě pondělí od 9,00 do 16,00 Parkoviště pro osobní automobily a autobusy -100m Restaurace – 100m

    V gotické části je unikátní fresková výzdoba z konce 15. století. Součástí expozice je muzeum perleti a galerie moderního umění. Možnost vyhlídky na okolí je ze zámecké věže.

  • Zámek Kamenice nad Lipou

    Zámek Kamenice nad Lipou

    Kamenice nad Lipou, 39470

    (ve vzdálenosti 38,7 km od Zámek Úsobí)

    Zámek Kamenice nad Lipou stojí na místě původního gotického hradu ze 13.století. Za vrchnosti Jana Malovce v letech 1580-1583 došlo k přestavbě gotického hradu na renesančí zámek. Současná podoba nádvoří a paláce vychází z původních dispozic, k hradbám byly navenek přistavěny prostorné místnosti a vystavěny dvě patra arkád. Jedno patro arkád bylo zazděno za vlastnictví Geymüllerů. V letech 1839 - 1842 byla v jednom z křídel zámku zřízena dílna na kamplování vlny, v letech 1946-1998 sloužil zámek jako dětská ozdravovna a od roku 1998 je zámek ve správě Uměleckoprůmyslového muzea Praha. Je zde možné navštívit expozici uměleckého kovářství, kde se v několika sálech můžete seznámit s tvorbou minulou i současnou. V každém sále je také umístěn interaktivní program, který každému umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel, i uvést do pohybu kovaného draka. Další část expozice tvoří hračky ze sbírek UPM, ve výstavních prostorách UPM můžete zhlédnout výstavu Minulost a budoucnost o historii zámku a města Kamenice nad Lipou, v podzemí zámku vystavuje sklářská výtvarnice a sochařka Alena Matějková monumentální objekt Cesta. Jeho pojetím blízkým archaické architektuře se přiblížila atmosféře dávných rituálů, keltskému směřování ke zdroji života — světlu. V jižním křídle zámku sídlí Městské muzeum Kamenice nad Lipou.

  • Kostel sv. Víta v Bojanově

    Kostel sv. Víta v Bojanově

    Bojanov, 53826

    (ve vzdálenosti 39,3 km od Zámek Úsobí)

    V Bojanově na Hlinecku najdete krásný barokní areál. V minulosti byla tato obec významným duchovním centrem, přičemž vlastní svatyni měli Bojanovští již od 14. století. Kostel z roku 1730 zasvěcený sv. Vítu je dodnes její dominantou. Uvnitř najdete bohatou štukovou výzdobu. Památkově chráněný areál obehnaný zdí s několika kostnicemi zahrnuje také dřevěnou zvonici a budovu fary, která během 19. století sloužila také jako škola.

  • Hrad Lichnice

    Hrad Lichnice

    Podhradí, Třemošnice, 53843

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Zámek Úsobí)

    Zřícenina hradu na okraji Železných hor. Předchůdcem hradu Lichnice bylo hradiště, které ve 2. pol. 12. st. vybudoval na velmi výhodném místě nazývaném Světlík, předek rodu Ronovců Smil. Podle tohoto místa získal Smil přídomek Světlík (Světlický). O Smilovi hovoří Dalimilova kronika jako o příteli Přemysla Otakara I. s nímž pobýval v letech 1193 – 1197 ve vyhnanství v Sasku. Když se v roce 1197 stal Přemysl Otakar I. králem, získal Smil a jeho synové Jindřich a Častolov úřady v Žitavsku a Budišínsku a rozsáhlé majetky v severních Čechách. V polovině 13. st. Jindřichův syn Smil vybudoval na místě hradiště kamenný hrad a pojmenoval ho tehdy módním německým názvem Lichtenburk – což je vlastně česky Světlice. Z německého Lichtenburk se časem vyvinul český název Lichnice. Smil byl první, kdo použil jméno z Lichtenburka. Patřil k předním mužům království. S Přemyslem Otakarem II. se účastnil bitvy u Kressenbrunnu. Za jeho panováni začala kolonizace území od Železných Hor až k česko-moravské hranici. Po Smilově smrti – 1269 – převzali jeho rozsáhlé panství synové Hynek, Smil, Oldřich a Reimund. Lichnice připadla Oldřichovi z Lichtenburka, který zemřel 1316. Jeho syn Jindřich směnil Lichnici s Janem Lucemburským za Litické panství. Lichnice se stala královským hradem, který spravoval purkrabí. Prvním zde byl nejvyšší písař Štěpán z Tetova, který hrad získal do zástavy. 1333 ho Karel IV. vykoupil. Brzy nato ale byla znovu zastavena pánům z Lipé. Při dělení rozsáhlého majetku tohoto rodu v roce 1346 připadla Lichnice Jindřichovi mladšímu z Lipé. 1350 Karel IV. znovu hrad vyplatil a zařadil mezi královské hrady. 1370 zde Karel IV. i delší dobu pobýval. 1394 ho získal Štěpán z Opočna, kterého v roce 1397 zavraždil na Karlštejně opolský kníže Hanuš. Na počátku 15. st. podnikal z Lichnice loupeživé výpady do okolí Ješek z Trojonic. 1410 ho král Václav IV. vykoupil a svěřil purkrabímu Oneši z Mělkovic. Za královny vdovy Žofie byl na hradě purkrabím Petr z Chlumu a to až do roku 1421. V tomto roce oblehli hrad Lichnici Pražané a Petr z Chlumu hrad bez boje vydal. Lichnici získal Hynek Krušina z Lichtenburka. V roce 1422 postoupil Lichnici Janovi Městeckému z Opočna. Lichnická posádka vedená Petrem Liškou přepadala a vraždila protivníky Zikmunda na Čáslavsku. Proto v roce 1428 východočeští sirotci hrad oblehli. Obléhání skončilo na podzim 1429, kdy Jan Městecký hrad vydal a slíbil, že přejde k sirotkům. Husitským hejtmanem se stal Jan Hertvík z Rašínova. Jan Hertvík držel hrad až do roku 1458, kdy ho vyplatil Jiří z Poděbrad. V únoru 1469 se hrad a jeho posádka aktivně podíleli na odražení útoku uherského krále Matyáše Korvína. 1470 se Lichnice lstí zmocnil odpůrce Jiřího z Poděbrad Vít ze Rzavého, kterého odtud vyhnal v roce 1473 Jan Jence z Janovic. Po Jiříkově vdově Johance zdědil Lichnici její syn Jindřich a potom jeho strýc Lev z Rožmitálu. 1476 hrad získal do zástavy Vilém Tetour z Tetova. 1490 Lichnici vykoupil král Vladislav II. a daroval ho svému stoupenci Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy (+ 1516). Mikuláš byl bezdětný a proto panství odkázal své tetě Johance. Johanka vše odkázala svým synům Zdeňkovi, Janovi, Jindřichovi, Vilémovi a Mikulášovi Trčkům z Lípy. Ti si 1533 rodové majetky rozdělili a Lichnici získal Zdeněk Trčka. Ten však už 1534 postoupil své statky Janu staršímu Trčkovi. Od něho získal panství v roce 1539 majitel Opočna Jan mladší Trčka. Po jeho smrti 1549 připadli jeho strýci Vilémovi Trčkovi. Ten se ale značně zadlužil a byl nucen rozprodat část rodového majetku. Lichnici koupil poručník bratrů Albrechta a Václava Robmhápových, sirotků po Zikmundovi Robmhápovi ze Suché. Ti se ujali svého majetku v roce 1557, když dosáhli plnoletosti. V roce 1637 převzal Lichnici od Robmhápů císař Ferdinand II. a umístil na hradě vojenskou posádku. V roce 1646 se Švédům podařilo lstí zajmout velitele lichnické posádky, hrad však nedobyli. Po roce 1648, kdy Ferdinand III. vydal nařízení zbořit hrady, které by mohl využít nepřítel, Ferdinand Robmháp uposlechl a nechal na Lichnici zbořit opevnění. Tehdy asi bylo zničeno i to co zbylo po požáru v roce 1610. Úpadek hradu pokračoval, na Lichnici zbyly jen tři obyvatelné místnosti. Po Ropbmhápech získali panství Ceratto-Millesímové, ale ani oni se o hrad nestarali. V 18. a 19. století se hrad stal zdrojem levného stavebního materiálu a až ve 20. století se přistoupilo k záchraně historické památky. V blízkosti hradu Lichnice se také nachází dnes již bezmála 700 let starý dub, který by neměl být opomíjen při návštěvě tohoto místa. Tento strom byl natočen i v cyklu ČT Paměť stromů v devátém díle nazvaném „Stromy u hradů a zámků.

  • Zámek Velké Meziřící

    Zámek Velké Meziřící

    Velké Meziříčí, 59401

    (ve vzdálenosti 40,9 km od Zámek Úsobí)

    Na soutoku řek Oslavy a Balinky byl ve 13. stol. založen gotický hrad. Pozdější pozdně gotická úprava podlehla v 16. stol. přestavbě na renesanční zámek. Z této doby se nám zachovalo pouze původní gotické opevnění spojené s opevněním města. V roce 1723 zachvátil zámek požár. Poté přistavěl hrabě Jan Ugart barokní zámecké křídlo podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Zámecké křídlo je jediná zámecká stavba od Santiniho na Moravě. Během dalších let následovalo ještě několik stavebních úprav včetně romantických na začátku 20.stol. Na zámku si můžeme prohlédnout interiéry zdobené malbami a štukem, dobové zařízení a muzejní expozici s ornitologickou sbírkou a sbírkou mořské fauny. V areálu zámku je dnes muzeum s ojedinělou expozicí věnovanou výstavbě silnic a dálnic v ČR včetně modelů mostů. Jeden z nejobdivovanějších dálničních mostů najdeme nedaleko zámku. Dostal název „Vysočina“ s délkou 426 m a výškou 75m. Zámek byl v restituci vrácen posledním majitelům. Dnes je přístupný pro veřejnost.
  • Zámek Těchobuz

    Zámek Těchobuz

    Těchobuz, 81267

    (ve vzdálenosti 41,3 km od Zámek Úsobí)

    Obec Těchobuz, která se nachází na Pelhřimovsku v kraji Vysočina, se pyšní půvabným barokním zámkem. Zámek je obdélná patrová budova s mansardovou střechou a hranolovou věžičkou, zakončenou cibulovitou bání. Přední průčelí má bohatě zdobené fasády s květinovými vzory, reliéfy hlav a mušlemi v lizénových rámcích. Jednoduchý vstupní portál doplňuje letopočet 1798. Zámek obklopuje zahrada a park. Zámecký areál není veřejnosti přístupný.

    Předchůdcem zámku byla tvrz či hrad ze 14. století. Již na počátku 16. století se zde připomíná zámek, který nechala hraběnka Marie Anna Rindsmailová v letech 1786 – 1798 rozšířit a pozdně barokně přestavět. Od roku 1798 patřil zámek skláři Josefu Hofmannovi, za kterého zde v letech 1823 – 1842 pobýval profesor B. Bolzano. Dnes je na zámku domov zdravotně postižené mládeže.

  • Zámek Žleby

    Zámek Žleby

    Žleby, 28561

    (ve vzdálenosti 41,6 km od Zámek Úsobí)

    Zámek Žleby tvoří dominantu městečka Žleby, které se nachází na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, 25 kilometrů od Kutné Hory.  Romantický, téměř pohádkový vzhled zámku podtrhují 3 vstupní brány, vysoká válcová věž a napodobenina středověkého opevnění. Kolem zámku je anglický park. K nejatraktivnějším exponátům a zvláštnostem, které si turisté mohou na zámku prohlédnout, patří parohy prehistorického losa, množství pušek a kuší, jezdec v plné zbroji, místnosti vykládané koženými tapetami či dřevem nebo nábytek vykládaný slonovinou.

    Jindřich z Lichtenburku nechal strážní věž přebudovat na středověký hrad, o kterém jsou první písemné zmínky z roku 1289. V roce 1353 se stal královským majetkem. Anežka ze Žleb hrad prodala v roce 1356 císaři Karlu IV. Mezi panovníky a šlechtou dlouho probíhaly spory o vlastnictví hradu. Během husitských válek byl hrad v roce 1421 zbořen. Páni z Janovic nechali v 15. století na starých základech vybudovat nový hrad. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zámek později také prošel barokní i rokokovou přestavbou. V roce 1746 zámek získali Auerspergové, kteří ho vlastnili téměř dvě století a kteří zámku vtiskli dnešní romantickou podobu. V roce 1945 byl zámek zestátněn.

    Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září každý den kromě pondělí.

  • Zámek Nové Město na Moravě

    Zámek Nové Město na Moravě

    Nové Město na Moravě, 59231

    (ve vzdálenosti 41,7 km od Zámek Úsobí)

    V Novém Městě na Moravě se nachází zámek, který byl postaven na konci 16. století Dubskými z Třebomyslic. Půvpdní renesanční zámek byl několikrát přestavován a upraven do dnešní barokně klasicistické podoby. Dnes zde sídlí Horácká galerie. Dokumentuje dílo nejvýznamnějších osobností regionálního umění. Rozsáhlé soubory pozůstalostí J. Laudy, J. Mařatky, V. Makovského, L. Martínka, K. Pokorného, J. Štursy a jiných autorů byly získány darem nebo odkazem umělců. Součástí sbírkového fondu je soustředěná kolekce hutního skla ze 60. a 70. let minulého století, pocházející z produkce známé sklárny ve Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou.
  • Premonstrátský klášter v Nové Říši

    Premonstrátský klášter v Nové Říši

    Nová Říše, 58865

    (ve vzdálenosti 42,1 km od Zámek Úsobí)

    Areál leží na okraji náměstí městečka Nová Říše vzdáleného cca 10 km východně od Telče.

    Novoříšský klášter premonstrátů byl založen již na počátku 13. století a původně byl klášterem ženským. Postupně byl vypleněn třemi husitskými nájezdy a po desetiletích bídy byl v kolem roku 1570 opuštěn. Do kláštera však ihned přišli mužští zástupci řádu premonstrátů a začali ho znovu spravovat. V roce 1813 byla celá Nová říše zasažena mohutným požárem a velká část areálu mu podlehla. Většina dnešních budov tak pochází právě z této doby. Za druhé světové války byl sídlem Hitlerjugend a mezi lety 1950-1991 sloužil jako vojenské skladiště.

    Nejvýznamější stavbou kláštera je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století se vzácnými interiérovými prvky (fresky, varhany, dřevěná kazatelna a lavice) a především klášterní knihovna s více než 20 000 svazky. V kostelní věži byly v roce 2003 instalovány čtyři zbrusu nové zvony, z nichž nejtěžší váží bezmála 2 tuny.

    Návštěvní doba červenec,srpen Po-So 10.30, 13.30, 15.30 Ne 13.30, 15.30 Mimo tyto termíny lze návštěvu domluvit na tel. +420 567 318 110

    Vstupné (kostel, prelatura, knihovna) Dospělí - 60 Kč Studenti, senioři - 40 Kč

  • Zámek Nasavrky

    Zámek Nasavrky

    Nasavrky, 53825

    (ve vzdálenosti 42,4 km od Zámek Úsobí)

    Renesanční zámek v Nasavrkách byl v 90-tých letech nově rekonstruován. V přízemí se nachází romantická obřadní síň a kancelář Informačního centra a cestovní kanceláře. První patro slouží od roku 2004 expozici "Po stopách Keltů", přístupná celoročně s průvodcem od pondělí do pátku, v letní sezóně každý den. Výstava může sloužit i jako doplňující látka k učivu dějepisu, je vhodná pro celé rodiny i všechny věkové kategorie. Ve druhém patře zámku se konají po celý rok koncerty a výstavy. Nejznámější z nich jsou prázdninové: "Nasavrcká paleta" a "Nasavrcké hudební léto". Vánoční výstavy a Adventní koncerty se také těší vysoké návštěvnosti. Zámek se nachází na dolním konci náměstí vedle kostela. V informačním centru si můžete zakoupit suvenýry z Nasavrk i s keltskou tématikou, turistickou známku, pohledy, mapy a jiné. Pracovníci IC Vám poradí a doporučí zajímavá místa v okolí, navedou Vás na naučné turistické a cyklistické stezky.

  • Zámek Filipov

    Zámek Filipov

    Čáslav, 28601

    (ve vzdálenosti 42,7 km od Zámek Úsobí)

    Zajímavý zámek stojí na východním okraji vsi Filipov na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Zámek je obdélná budova s převýšenou střední částí a štíhlou hranolovou věží, jejíž hlavní průčelí je obráceno do parku. Zámecké fasády jsou bohatě členěné římsami, rizality a atikami s cimbuřím.

    V osadě, dříve zvané Šintlochy, původně stál dvůr, který byl po třicetileté válce majetkem Trčků z Lípy a od roku 1711 jej vlastnil klášter ve Žďáru nad Sázavou, který zde nechal postavit kapli. V roce 1760 koupil Šintlochy Filip Krakovský z Kolovrat, který změnil jméno na Filipov a kapli přestavěl na barokní zámeček. Po jeho smrti v roce 1773 dokončil zámeckou stavbu jeho syn Leopold Krakovský, který také založil rozlehlý park s dlouhou alejí. Později se majitelé střídali. V letech 1863 – 1865 byl zámek i s přilehlým dvorem přestavěn a rozšířen ve stylu anglické gotiky. Po roce 1945 sloužil zámek hospodářským potřebám dvora a značně zchátral. V polovině 70. let minulého století zámek převzala Státní knihovna ČSR. V roce 2007 byl zámek po dokončení rekonstrukce znovu zpřístupněn a slouží jako také jako luxusní ubytovací zařízení. Kultivován byl i krásný zámecký park.

  • Větrný mlýn Třebíč

    Větrný mlýn Třebíč

    U Větrníku, Třebíč, 67401

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Zámek Úsobí)

    Dříve dřevěný mlýn holandského typu, dnes kamenný a cihelný, stojí u železniční trati z Třebíče do Jihlavy. Byl postaven v roce 1836 bratry Budischowskými. Stavba je dnes nepřístupná, ale určitě stojí za shlédnutí.
  • Keltské Oppidum

    Keltské Oppidum

    Nasavrky, 53825

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Zámek Úsobí)

    U obce České Lhotice bylo objeveno první keltské sídliště městského typu, které mělo na přelomu 1. a 2. století př. n. l. kulturně a hospodářsky vysokou úroveň. U osady Hradiště bylo v prvním století před naším letopočtem vybudováno opevněné keltské sídliště. Oppidum se rozkládalo na ploše zhruba 20 ha. Archeologické nálezy potvrdily, že se jednalo o významné místo, průmyslové, kulturní, hospodářské a snad i náboženské centrum. Keltové tak byli prokazatelně prvními trvale osidlujícími osadníky v Železných horách. Dnes jsou jediným viditelným pozůstatkem po Keltském Oppidu dvojité valy a příkopy. Tyto valy byly v 19. století narušeny stavbou silnice a kostela se hřbitovem. Přesto je území jediným dosud známým keltský hradištěm ve Východních Čechách.
  • Židovský hřbitov v Třebíči

    Židovský hřbitov v Třebíči

    Karlovo nám. 53, Třebíč, 67401

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Zámek Úsobí)

    Hřbitov založen asi ve 2. pol. 15. stol. Nacházejí se zde cenné náhrobky barokního a klasicistního typu. Dochováno je asi 3000 náhrobků. Židovský hřbitov je spolu s Židovskou čtvrtí a bazilikou sv. Prokopa zapsán v seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.

  • Karlovo náměstí Třebíč

    Karlovo náměstí Třebíč

    Třebíč, 67401

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Zámek Úsobí)

    Karlovo náměstí se se svou rozlohou 22000 metrů rozkládá ve středu historického jádra města Třebíč. Uprostřed náměstí, které je jen o pár metrů menší než náměstí Václavské v Praze stojí sochy Cyrila a Metoděje z roku 1885.
  • Pravoslavný kostel sv. Václava a Ludmily v Třebíči

    Pravoslavný kostel sv. Václava a Ludmily v Třebíči

    Třebíč, 67401

    (ve vzdálenosti 43,4 km od Zámek Úsobí)

    Kostel je zasvěcen sv. Václavu a Ludmile a pochází z roku 1940. Kněz, projektant a malíř V. Kolomacký, je autorem ikon na stěnách, ikonostasu i maleb na stěnách. Báň kostela je pokryta listy z pravého zlata.

  • Kapucínský klášter v Třebíči

    Kapucínský klášter v Třebíči

    Třebíč, 67401

    (ve vzdálenosti 43,6 km od Zámek Úsobí)

    Chrám Proměnění Páně byl postaven v roce 1693. Na konci 19. století byla farářem P. Albertem Chlumeckým přistavěna, pro kapucínské kláštery, netypická věž.

  • Hvězdárna Třebíč

    Hvězdárna Třebíč

    Švabinckého 5, Třebíč, 67401

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Zámek Úsobí)

    Hromadné návštěvy: domluva telefonicky po 20:00 hodině Celoročně prohlídky každé úterý a pátek, v letních měsících od 21:30 hodin
  • Kostel sv. Petra a Pavla v Bobrové

    Kostel sv. Petra a Pavla v Bobrové

    Bobrová, 59255

    (ve vzdálenosti 44,3 km od Zámek Úsobí)

    V Horní Bobrové na Žďársku stával kostelík již ve 13. století a na jeho základech byl kolem roku 1720 zbudován nový barokní kostel. Původní hlavní loď byla přeměněna v kněžiště, na které volně navazuje nová, širší loď barokní. Pětiboký vstupní portál na čelní straně je konkávně prohnutý. Autorem odvážné přestavby byl jeden z největších mistrů českého baroka - Jan Blažej Santini Aichel, který je současně architektem vedlejší fary s mandsardovou střechou.

  • Čáslavské městské opevnění

    Čáslavské městské opevnění

    Čáslav, 28601

    (ve vzdálenosti 44,5 km od Zámek Úsobí)

    Již ve 13. století byla započaty práce na vnitřních hradbách města Čáslavi. Součástí opevnění byl i Podměstský rybník na západě. V 15. století během husitských válek byly hradby dále rozšiřovány a z té doby se také dochovaly fragmenty dvojité zdi s baštami a známou Otakarovou věží. Původní tři brány - Žižkova, Kolínská (Horská) a Hradecká byly zrušeny na konci 18. století. Nejdelší neporušený pás hradeb najdete nad rybníkem, další zbytky zdí pak najdete v ulicích Jana Roháče z Dubé, Formíkově a Masarykově.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi

    Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi

    Čáslav, 28601

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Zámek Úsobí)

    Z vnějšku téměř neviditelný románský kostelík sv. Michala (z 11. století) dnes tvoří sakristii děkanského kostela sv. Petra a Pavla, nejvzácnější sakrální i architektonické památky středočeské Čáslavi. Původní svatyně byla koncem 13. století rozšířena o dnešní presbytář a následně také o prostorné trojlodí, kapli sv. Anny a severní přístavbu. Vysoká kostelní věž pochází z přelomu 15. a 16. století. V té době zasáhlo město několik požárů, ale nejničivější přišel až roku 1522, po kterém byl i děkanský kostel rozsáhle pozdně goticky přestavěn. Poslední výraznou úpravou byla regotizace v roce 1908. O dva roky později byly v podvěžní kapli nalezeny ostatky Jana Žižky z Trocnova.

    Na severní stěně presbytáře se dochovaly fragmenty malby sv. Kryštofa z doby kolem roku 1300, z mobiliáře je zajímavá renesanční cínová křtitelnice, hlavní oltář je klasicistní, většina dalšího zařízení pak pseudogotická.

    Kostelní věž dnes slouží zároveň jako vyhlídková, je přístupná od dubna do října, denně mimo pondělí, vždy v 9.30, 10.30, 13.00 a 14.30.

  • Památník Ležáky

    Památník Ležáky

    Miřetice, 53955

    (ve vzdálenosti 45,2 km od Zámek Úsobí)

    Národní kulturní památka - pietně upravené místo slouží jako památník odboje proti fašismu. Tato bývalá kamenická osada sloužila za druhé světové války jako úkryt parašutistické skupiny Silver A s radiostanicí Libuše vyslané z Londýna. Po atentátu na říšského protektora Heydricha byla tato osada v následném teroru pro civilnímu obyvatelstvu dne 24.6.1942 vypálena a domy byly srovnány se zemí. Dospělí byli eskortováni do Pardubic kde byli v Zámečku zastřeleni. Část dětí byla odvlečeny do Německa na převýchovu, zbytek dětí do plynových komor konncentračních táborů.
  • Zřícenina Strádov

    Zřícenina Strádov

    Slatiňany, 53821

    (ve vzdálenosti 45,5 km od Zámek Úsobí)

    Zřícenina hradu se nachází na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Chrudimky cca 5 km jižně od Slatiňan. První nepřímá zpráva o hradu je z roku 1374. Hrad s půdorysem lichoběžníku byl ze severní a západní strany chráněn skalnatým svahem. Z ostatních stran byl obehnán silným opevněným. První doložená zmínka je až z roku 1438. O zpustlém hradu je poslední zpráva z roku 1595. Dnes můžete z hradu vidět pouze část sklepa a obvodové zdi.
  • Templštejn u Velkého Meziříčí

    Templštejn u Velkého Meziříčí

    Velké Meziříčí, 59401

    (ve vzdálenosti 45,6 km od Zámek Úsobí)

    Zřícenina hradu jménem Templštejn leží na Vysočině, cca 6 km jižně od Velkého Meziříčí. Historické zprávy zcela chybějí, někdy je zřícenina nazývána okolním obyvatelstvem Nesměř, nebo Hrad. (Templštejnem byl tehdy nazýván jen ten jediný a "pravý" hrad u Jamolic). Pravděpodobně sídlo některé větve pánů erbu křídla vzniklé asi na přelomu 13. a 14. století. Zachováno zůstalo torzo hranolové věže (výška 5m) a skromné zbytky příkopu.

    K Templštejnu dojdete , když ze žlutě značené turistické stezky, vedoucí z Velkého Meziříčí údolím Oslavy, odbočíte za Eliášovou myslivnou doleva. Trosky hradu jsou volně přístupné.

  • Zámek Budišov

    Zámek Budišov

    Budišov, 67503

    (ve vzdálenosti 45,6 km od Zámek Úsobí)

    Přibližně 10 km severovýchodně od Třebíče se rozkládá zámek Budišov. Původní gotickou tvrz ze 13. stol. přestavěl v 16. stol. Václav Berka z Dubé na renesanční zámek. Dnešní podobu získal barokní přestavbou ve 20. letech 18. stol. za hrabat Paarů. V letech 1776 - 1781 proběhly v zámku další interiérové úpravy. Z té doby pochází zámecký park se čtyřmi rybníky. Z jeho původně bohaté sochařské výzdoby zbylo již jen torzo sfinga, socha Atlase. Nejcennější části areálu je salla terrena z let 1724-30. Posledním majitelem Budišova byl JUDr. Richard Baratta-Dragono, který na zámku sídlil až do roku 1945. Po té byla část zámku přeměněna na bytové jednotky, v části krátce sídlila škola, později sklad textilu. V roce 1972 objekt převzalo do správy Moravské zemské muzeum a zřídilo zde depozitáře přírodovědných oddělení. Veřejnosti přístupná část depozitáře představuje nejstarší kolekce vycpanin ptáků, savců, ryb i obojživelníků ze sbírkového fondu oddělení doplněné trofejemi z loveckých výprav do Afriky, Asie a Kanady. Zámek je přístupný veřejnosti.

  • Vodní nádrž Křižanovice - Práčov

    Vodní nádrž Křižanovice - Práčov

    Křižanovice, 82109

    (ve vzdálenosti 46,0 km od Zámek Úsobí)

    Přehradní nádrž Křižanovice je součástí vodního díla Křižanovice - Práčov postaveného v letech 1948 až 1953 na toku řeky Chrudimky, jižním směrem od stejnojmenné obce Křižanovice. Přehradní nádrž byla postavena jako rezervoár vody pro Pardubický region a pro výrobu elektrické energie. Jednotlivé přehradní nádrže jsou nedaleko od sebe a tím tvoří jeden celek. Křižanovická přehrada je větší částí vodního díla a má 28,5 metrů vysokou hráz. Přehradní hráz je dlouhá 137 metrů a dosahuje šířky 6,6 metrů. Přehradní nádrž Práčov slouží jako vyrovnávací. Po jižním a východním břehu vodní nádrže vedou značené turistické trasy a cyklostezky. Podél východního břehu přehrady vede část značené Keltské naučné stezky. Severovýchodním směrem od Křižanovické přehrady se nachází chráněné území přírodní rezervace Krkanka, které chrání malebné údolí tudy protékající řeky Chrudimky a můžeme tu vidět zajímavé žulové skalní útvary.

  • Zámek Karlštejn

    Zámek Karlštejn

    Svratouch, 53942

    (ve vzdálenosti 46,1 km od Zámek Úsobí)

    Zámek Karlštejn stojí na kopci poblíž města Svratky na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Zámek je patrová budova krytá mansardovou střechou. Zámek je označován za „střechu Evropy“, stojí totiž na hlavním evropském rozvodí Labe-Dunaj.

    Ve 2. polovině 18. století nechal Filip Kinský postavit rokokový lovecký zámeček, u kterého byla založena rozlehlá jelení obora. V roce 1823 koupil zámek Karel Alexandr Thurn-Taxis a v roce 1825 jej změnil na myslivnu. Později byl zámecký objekt upraven na rekreační středisko.

  • Hrad Sion

    Hrad Sion

    Chlístovice, 80835

    (ve vzdálenosti 46,5 km od Zámek Úsobí)

    Zříceniny gotického hradu Sion stojí na ostrohu obtékaném potokem Vrchlicí nedaleko obce Chlístovice na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Archeologický výzkum, který tu byl v minulosti proveden, odkryl hradní jádro se základy obytných budov, brány, hradeb s polokruhovou dělovou baštou, dále pak příkopy a valy. Objeveny byly i pozůstatky narychlo vybudovaných obranných staveb, především velké sypané a obezděné bašty. V hradní skále nad potokem je vytesán reliéf Jana Roháče od J. Vávry z roku 1937. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad si nechal v letech 1426 – 1427 jako svou soukromou rezidenci postavit husitský hejtman Jan roháč z Dubé, který byl odpůrcem krále Zikmunda. V roce 1437 byl hrad po čtyřměsíčním obléhání dobyt královským vojskem vedeným Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna za pomoci uherského vojska pod vedením Michala Országha. Po dobytí již nebyl hrad Sion obnoven a zanikl. V 1. polovině minulého století tu byl proveden archeologický význam.

  • Zřícenina Rabštejn u Chrudimi

    Zřícenina Rabštejn u Chrudimi

    Rabštejnská Lhota, 82129

    (ve vzdálenosti 47,1 km od Zámek Úsobí)

    Zřícenina hradu Rabštejn, nazývaného také Rabštejnek, stojí na nevýrazné skalce poblíž Rabštejnské Lhoty na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Hrad se skládal z věže čtvercového půdorysu, paláce a hradeb, které obě stavby spojovaly. Severní hradba byla zesílena okrouhlou baštou. Dochovala se část obvodového zdiva paláce, torzo věže a bašty. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl vybudován v 1. polovině 14. století, poprvé se hrad připomíná v roce 1390, kdy byl majetkem Matyáše z Rabštejna. Kolem poloviny 16. století hrad zpustl. Ve 2. polovině 19. století nechal kníže František Josef Auersperk romanticky upravit zbytky hradního paláce, i tento nový hradní areál však zpustl, zřítilo se zastřešení a objekt se změnil v romantickou zříceninu.

  • Zřícenina Žumberk

    Zřícenina Žumberk

    Žumberk, 53836

    (ve vzdálenosti 47,1 km od Zámek Úsobí)

    Zřícenina hradu Žumberk stojí na ostrohu ve stejnojmenné obci na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Z hradu se dodnes dochovala část vnějšího obvodového zdiva paláce a zdí hradeb a dále malé zbytky sgrafitové výzdoby. Hradní zříceniny jsou volně přístupné

    Hrad vznikl zřejmě na konci 13. století, poprvé se hrad uvádí v roce 1318. Ve 2. polovině 16. století nechal hrad renesančně přestavět Václav Záruba z Hustířan. Zárubové hrad vlastnili až do roku 1694. Hrad zpustl teprve během 18. století.

  • Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

    Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

    Kondrac, 80181

    (ve vzdálenosti 47,6 km od Zámek Úsobí)

    V nevelké obci Kondrac se nachází vzácná stavba románského kostela sv. Bartoloměje z počátku 13. století. Jde o venkovskou církevní stavbu, která patří k nejstarším a nejkrásnějším v Čechách.

    Z románské podoby chrámu se zachovala loď se dvěma kruhovými věžemi, v polovině 14. století byla přistavěna gotická loď se sakristií. V roce 1918 udeřil do věže blesk a kostel vyhořel. Byl však postupně obnoven, poslední oprava spadá do sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Zajímavostí je i to, že oltář a kazatelna pocházejí z Dolních Kralovic, zatopených želivskou přehradní nádrží.

  • Zámek Dačice

    Zámek Dačice

    Havlíčkovo nám. 85, Dačice, 38001

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Zámek Úsobí)

    Nový zámek v jihočeských Dačicích byl poprvé doložen už v roce 1591 tvoří dominantu Havlíčkova náměstí. Z původní renesanční stavby zůstaly mimo typického půdorysu zachovány vnitřní klenby některých síní a v nádvorní straně dvě patra nádherných žulových arkád. V prvním patře empírové interiéry a pozdně secesní knihovna, empírová hala a unikátní samonosné schodiště. V jižním křídle sídlí Městské muzeum a galerie. Na zámecký areál volně navazuje park s jezírkem. V Dačicích se nachází ještě Starý zámek se sgrafitovým kvádrováním. Stojí na Palackého náměstí a je sídlem Městského úřadu.

  • Zámek Vlašim

    Zámek Vlašim

    Zámek 1, Vlašim, 80041

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Zámek Úsobí)

    Zámek se nachází ve městě Vlašim nad řekou Blanicí. Původní hrad nechal postavit ve 14. století Hynek z Vlašimi. Od poloviny 15. století do poloviny století 16. byl hrad postupně přeměňován na šlechtické sídlo a renesančně přestavěn. Od 18. století až do roku 1945 vlastnili zámek Auerspergové, kteří nechali zámek upravit klasicistně. Touto podobou se zámek chlubí dodnes. V zámecké expozici se nacházejí původní zbraně, lovecké trofeje dřívějších majitelů, nářadí a oděvy užívané v minulosti a mnoho dalších zajimavých historických exponátů.
  • Tvrz Malešov

    Tvrz Malešov

    Malešov, 28541

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Zámek Úsobí)

    Mohutná tvrz stojí na skalnatém ostrohu nad rybníkem v západní části vsi Malešov na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Tvrz tvoří pětipatrová obytná věž z červené kouřimské rudy. Dochovalo se několik gotických okének a zazděný vstupní portál v 1. patře, sdružená obdélná okénka a střecha pocházejí z barokní přestavby. Tvrz obklopovalo pozdně gotické opevnění, tvořené hradbou, z něhož se zachovaly zbytky parkánové zdi.

    Nejstarší zmínka o tvrzi pochází z roku 1303. Ve druhé polovině 14. století se jejími majiteli stala bohatá měšťanská rodina z Kutné Hory - Ruthardovci. V roce 1421 byla tvrz obléhána hustiským vojskem a 19. listopadu se vzdala. Dne 7.6.1424 se nedaleko Malešova odehrála jedna ze slavných Žižkových bitev proti Pražanům. Tvrz střídala často majitele. Po bitvě na Bílé hoře přešla pod císařskou správu. V té době se připomíná že většina staveb jsou již pustá. V roce 1666 se stává jedním z majitelů hrabě Jan ze Šporku. Areál tvrze chátral, jen vlastní budova byla udržována v celkem uspokojivém stavu, jelikož sloužila jako sýpka až do roku 1980. V roce 1985 převzal objekt MNV Malešov. Jeho plány na kulturní využití pro obec ztroskotaly a tak si objekt musel počkat na rekonstrukci až do roku 2003. V současné dobé probíhá postupná rekonstrukce objektu soukromým majitelem. Objekt je přístupný a občas se zde konají různé kulturní akce historického zaměření.

  • Starý zámek v Dačicích

    Starý zámek v Dačicích

    Dačice, 38001

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Zámek Úsobí)

    Starý zámek je název renesančního paláce (panského domu) na Palackého náměstí v Dačicích, který byl postaven mezi lety 1572-1579 na místě dřívější mohutné tvrze. Nechal jej vystavět pan Albrecht Krajíř z Krajku společně se svou chotí Magdalenou z Vřesovic pro budoucí majitele panství. Fasády paláce byly v 90. letech 20. století obnoveny a tak můžete obdivovat krásná sgrafita na všech stěnách nebo vysokou atiku hranolového paláce zakončenou cimbuřím. Dnes je Starý zámek sídlem městského úřadu.

  • Kostel sv. Vavřince v Dačicích

    Kostel sv. Vavřince v Dačicích

    Dačice, 38001

    (ve vzdálenosti 48,7 km od Zámek Úsobí)

    Více než 50 metrů vysoká je renesanční věž kostela sv. Vavřince v Dačicích. Tato dominanta města na Moravské Dyji vznikla koncem 16. století (1586-92) na popud Oldřicha Krajíře z Krajku pod vedením italského mistra Francesca Tarifa de Bissone na prostranství mezi dnešním Havlíčkovým a Palackého náměstím. Sedmiposchoďová věž s ochozem v posledním patře je v letní sezóně zpřístupněná veřejnosti a nabízí se z ní překrásný pohled do širokého okolí. Uvnitř najdete také zvon sv. Vavřince z roku 1483.

    Samotný kostel je pozdně barokní, i když románská a později gotická svatyně stála na jeho místě již od 12. století. Stavba z let 1775-88 je velmi mohutná, jednolodní prostor má délku přes 40 metrů a je krytý valbovou střechou. V interiéru zaujmou především oltářní fresky znojemského malíře Josefa Winterhaltera a vzácná je také cínová křtitelnice z doby kolem roku 1500.

  • Kostel sv. Václava ve Zvoli

    Kostel sv. Václava ve Zvoli

    Zvole, 59256

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Zámek Úsobí)

    Kostel sv. Václava ve Zvoli z let 1713-17 je jedním z méně známých děl J. B. Santiniho. Jde o malý dvouvěžový raně barokní chrám na půdorysu řeckého kříže (lodě jsou stejně dlouhé a konvexně zakončené). Křížení lodí kryje oválná kopule zakončená lucernou a stříškou ve tvaru svatováclavské koruny. Kostel by zbudován na popud žďárského opata Václava Vejmluvy. Interiér zdobí malby V. Škréty, ke stavbě přiléhá hřbitov s půdorysem osmiúhelníku a márnice.

  • Stará radnice v Dačicích

    Stará radnice v Dačicích

    Dačice, 38001

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Zámek Úsobí)

    Budova Staré radnice zdobí horní část Palackého náměstí v Dačicích. Dnešní podoba pochází z poslední přestavby z roku 1848, kdy byla dokončena sedlová střecha. Už dříve ale musela být radnice dvakrát téměř od základů renovována kvůli požárům, z nichž ničivý byl obzvlášť ten v roce 1721. Hlavní průčelí zdobené sgrafity má klasicistní portál se znakem města, ale budově vévodí vysoká hranolová věž z barokní cibulovou střechou. Uvnitř najdete tzv. mázhaus (velká centrální síň) s hřebínkovou klenbou.

  • Šelmberk

    Šelmberk

    Mladá Vožice, 39143

    (ve vzdálenosti 49,0 km od Zámek Úsobí)

    Zřícenina, které dominuje vysoká věž, leží asi 17 km severovýchodně dod Tábora u obce Mladá Vožice. Gotický hrad nechali založil Šelmberkové na počátku 14. století. Koncem 16. století byl hrad přestaven. Za třicetileté války byl hrad opuštěn. Na počátku 19. století nechal majitel opravit věž a udělal z ní rozhlednu. Klíč od hradu je k zapůjčení na městském úřadu. Prohlídka hradu trvá asi hodinu.

  • Zámek Louňovice pod Blaníkem

    Zámek Louňovice pod Blaníkem

    Louňovice pod Blaníkem, 25706

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Zámek Úsobí)

    Zámek ležící na západní straně náměstí v Lounicích pod Blaníkem. Jedná se o renesanční, na konci 17. století raně barokně přestavovaný zámek. Na konci 80. let 20. století zakoupila zámek od církve TJ Sokol a zámek byl značně opraven. Tj Sokol vlastní zámek i dnes a provozuje v něm expozici věnovanou Louňovicím, Blaníku a archeologickému výzkumu bývalého kláštera premonstrátek. Přijeďte se podívat na rodiště hudebního skladatele Jana Dismase Zelenky do Louňovic, které jsou vzdálené 10 km od Vlašimi. Několikrát denně jsem jezdí přímý spoj z Prahy.
  • Obec Stolany

    Obec Stolany

    Chrudim, 53701

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Zámek Úsobí)

    Kostel sv. Mikuláše
  • Zámek Heřmanův Městec

    Zámek Heřmanův Městec

    Heřmanův Městec, 53803

    (ve vzdálenosti 49,2 km od Zámek Úsobí)

    Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Heřmanův Městec na Chrudimsku v Pardubickém kraji. V 16. století byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek. Kolem roku 1630 nechal Jan Berka z Dubé zámecký objekt rozšířit. Za Šporků následovaly barokní a klasicistní úpravy. Od roku 1828 patřil zámek Kinským. Od roku 1952 je v zámku umístěn domov důchodců hlavního města Prahy.

    Zámek je patrový objekt s poměrně složitým půdorysem a novobarokním členěním fasád. U severozápadního nároží se tyčí vysoká šestiboká novogotická věž z roku 1850, nad vstupním rizalitem je trojúhelníkový štít se znakem Kinských. Na zámek navazuje rozlehlý park, přecházející volně v lesopark.

  • Kostel sv. Vavřince v Cirkvici

    Kostel sv. Vavřince v Cirkvici

    Církvice, 28533

    (ve vzdálenosti 49,2 km od Zámek Úsobí)

    Kostel Svatého Vavřince v Církvici u Kutné hory vystavěný byl poprvé zmíněn roku 1344. Původní kostel v renesančním slohu prodělal na konci 17. století barokní přestavbu. Nachází se uprostřed obce na vyvýšeném místě a je obklopen bývalým hřbitovem. Obdélný orientovaný jednolodní kostel je doplněn dvojicí bočních shodně vysokých pravoúhlých kaplí, takže má půdorys tvaru rovnoramenného kříže. Nad pravoúhlým presbytářem je umístěna věž. Před kostelem je umístěna samostatně stojící zvonice Mobiliář je většinou barokní. Významný je gotický deskový obraz Piety od Mistra Třeboňského, Zajímavé jsou i obrazy od Ignáce Raaba.

  • Hrad Dub

    Hrad Dub

    Tasov, 67579

    (ve vzdálenosti 49,2 km od Zámek Úsobí)

    Zřícenina hradu Dub stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Oslavou. Hradní zřícenina se nachází na Třebíčsku v kraji Vysočina. Hluboký příkop hrad dělil od trojúhelníkového předhradí. Z hradu se dochovaly pouze nevelké zbytky hradeb a brány, základy hradního paláce a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Ve 13. století vznikl raně gotický hrad Dub, zvaný také Tasov či Tassenberg, z něhož pocházel panský rod Tasovců s křídlem v erbu, který většinou užíval přídomku z Lomnice. Hrad zanikl kolem poloviny 15. století. Jako pustý se uvádí v roce 1550.

  • Kostel sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci

    Kostel sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci

    Heřmanův Městec, 53803

    (ve vzdálenosti 49,3 km od Zámek Úsobí)

    Na náměstí Míru, větším ze dvou heřmanoměsteckých náměstí stojí barokní kostel sv. Baroloměje z let 1756-61 (architekt F. Jedlička). Již dříve zde stála gotická svatyně, ale ta podlehla roku 1740 požáru a její zbytky nalezneme pouze v základech vysoké hranolové věže. Vprostřed konkávně projmuté západní průčelí s polygonálními nárožími je mohutnou římsou odděleno od štítu s dominující sochou sv. Bartoloměje v nice a sochami alegorie Víry, Naděje a Lásky na křídlech. Kostel je jednolodní, zaklenutý třemi plackami, s půlkruhovým presbytářem s konchou.

    Uvnitř nalezneme cenné nástropní malby, gotickou křtitelnici a hrobku Žerotínů s rakvemi ze 16. století. Většina další části mobiliáře pochází ze 60. let 18. století.

  • Kostel sv. Jakuba v Církvici

    Kostel sv. Jakuba v Církvici

    Církvice, 28533

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Zámek Úsobí)

    V osadě Církvice, v místní části Jakub stojí kostel sv. Jakuba. Byl postaven v roce 1165 v románském slohu ve vsi s původním názvem Vrch Svatého Jakuba. Za zakladatele je považována Marie ze Švábenic se syny Slaviborem a Pavlem. Kostel byl vysvěcen v roce 1165 pražským biskupem Danielem. Aktu vysvěcení se podle dochované autenticky Pražského biskupa Daniela zúčastnil český král Vladislav s královnou Juditou. Kostel se řadí mezi nejpozoruhodnější románské stavby v Čechách.

    Návštěvní doba denně mimo pondělí 9.00 - 17.00

  • Zámek Slatiňany

    Zámek Slatiňany

    Slatiňany, 53821

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Zámek Úsobí)

    Na úpatí Železných hor byl v letech 1580-90 vystavěn renesanční zámek. Patrový trojkřídlý objekt postavil pro bohatého pražského měšťana Bohuslava Mazance z Frymburka stavitel Oldřich Avostalis. Koncem 18. a v 19 stol. prošel novogotickou úpravou, přistavěli věže a nové severní křídlo, které propojili chodbou s romanticky upraveným kostelem sv. Martina. V zámku je hippologické muzeum, založené v roce 1947, obsahuje přes dva tisíce exponátů zaměřených na dějiny chovu koní (obrazy, grafiky, plastiky, porcelán, gobelíny). Nechybí přehlídka postrojů a sedel pro koně. Součástí zámku je přilehlý park.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.